Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zas ta stará Jaga

30. 5. 2007

Tak už zde mohu s klidným srdcem zaznamenat, že Jagino první hárání máme z krku. Nebo z čeho vlastně. Sice je ještě stále enormně přitažlivou fenečkou, ale s návalem nápadníků si hravě poradí.

Je opravdu příjemné pustit po třech týdnech psa z vodítka bez obav ze znásilnění, nemuset zastavovat kvůli čůrání metr co metr, ale zároveň se vrací staré bolesti jako žraní všeho možného i nemožného a z toho plynoucí moje soustavná bezmoc.

Utěšuju se tím, že je Jaga jinak vlastně naprosto hodňoučká, mírná a ovladatelná. Ale je fakt, že možná trošku klidnější venku je. Nebo možná spíš než klidnější, taková pozornější. Víc na mě reaguje, což u psa, o kterém jsem uvažovala jako o naprosto hluchém, je víc než dobrá zpráva.

Když už jsme docela se ctí zdolaly s Jagou překážku zvanou chůze u nohy na vodítku, pokoušely jsme se o chůzi u nohy bez vodítka a zdá se, že by to nemusel být nepřekonatelný problém, pokud budu mít v záloze něco dostatečně chutného a tím pádem lákavého za odměnu (třeba molitanovou sedačku)

Jaga má už nějaký ten pátek nové dospělácké granule. Zjistila jsem, že aby nezemřela hlady, musím doporučenou denní dávku zdvojnásobovat a i tak nemá dost. Granule mizí a pes hubne. Asi mě to povede ke koupi granulí pro aktivní psy.

A aby byl výčet novinek celistvý, doplním, že mi Jaga během hárání prokousala kapsy u dvou kalhot. Nechala jsem je na židli a v kapse zůstaly piškoty z procházky. Pěkně se k piškotce prokousala zvenku, takže kalhoty je možno vyvézt s komunálním odpadem. Je to takové životní ponaučení. (Mám doma psa idiota.)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

taky kapsy

(nika, 7. 6. 2007 17:41)

Tak Nela je ochotná se i oběsit, jak náruživě strká tlamu do kapsy od bundy na věšáku, když je tam něco k snědku. Párkrát jsme takhle vyndavali chroptícího psa balancujícho na dvou, ani hlava jí nebyla vidět:-)
Nela kapsi neprokouše, ale proslintá je tak dokonale, že jsme překvapeni, co vznikne ze slin a piškotových drobků, někdy peru i dvakrát, aby se to rozpustilo:-)

taky máme zničené kapsy

(Dáša, 31. 5. 2007 9:09)

a to tak, že to nejde ani zašít :-(
Já bych to nesváděla na psa. Zapomínat piškoty v kapse se nevyplácí, také jsme to zjistily, když si Chrupka stáhla bundu z věšáku a kapsy prokousala. Pak už jsme pravidelně při příchodu domů nacházely šatstvo na zemi, jak dělala kontrolu, jestli tam náhodou zase nebudou piškotky. Donutila nás zaklízet bundy do skříně-ještě že už je venku teplo :-)