Jdi na obsah Jdi na menu
 


Veltrusy

21. 4. 2007

Dnes jsme podnikli šest a půlhodinový výlet zámeckým parkem ve Veltrusích. Je tam pěkně, liduprázdno.

Tentokrát nás bylo šest psů. Od začátku procházky jsem vykazovala jistou podrážděnost, částečně díky nevyspání, ale převážně kvůli tomu, že Jaga byla od začátku dost přehnaně samostatná. Jelikož jsem měla ještě pořád v živé paměti strhující výstup se zajícem popisovaný minule, moje představy nebyly zrovna růžové.

Bohužel Jaga byla opravdu ve formě, držela se v uctivé vzdálenosti od nás, zatímco zbylá smečka si hrála nebo klusala kolem nás. Ani šaškování, nabízení klacíků a dokonce pamlsků, ji vůbec nepřekazilo lovecké soustředění.

Když jsme park jakžtakž prošli, sedli jsme si na zahrádce zámecké restaurace na oběd. Personál se nezhroutil, když viděl ty funící příšery a dokonce donesl i misku s vodou. Zato se zhroutila židle pod Naďou přibližně uprostřed stolování a stala se tak psí atrakcí. Maďarský ohař Artur se však i přesto dost nudil a protože jeho paničce shodou okolností zapomněli přinést objednané jídlo, vynutil si zoufalým poštěkáváním individuální procházku. Zároveň přítomní psi si pod stolem (po několikahodinové společné procházce) náhle povšimli, že boxerka Agi je fenka, když se při zaslouženém odpočinku jejich čenich střetl s jejím pozadím. A navíc fenka před háráním. Takže se vzájemně předháněli a všemožně jí nadbíhali, což způsobovalo jisté otřesy stolu i nás.

Po obědě jsme se přesunuli na nedalekou loučku, kde si pejskové pěkně hráli, nepočítáme-li drobnou roztržku (ucha) mezi labradorem Natem a Arturem. Mohla to být skutečně pěkná procházka. Ale:

Po kafíčku v restauraci si Naďa musela odskočit do keříčků. Po chvilce se odtud vyřítil srnec jako kráva, doprovázen jejím křikem a prohnal se vedle nás. Psi vesele kroužili oborou a štvali srnu. Všichni psi a to zdůrazňuji - až na boxerku samí lovečáci!! se za moment nechali odvolat. Zato moje milá drahá společenská strakatá vzala roha a byla v tahu. Paničko sorry, srnka. Tentokrát se přiznám, že jsem nejenže neměla strach o její zdraví, nýbrž o svoje (duševní), ale hlavně jsem prvně skutečně vážně zapochybovala, zda pořídit si strakáče byl opravdu tak skvělý nápad, jak jsem se domnívala. První podmínkou při výběru psa bylo totiž právě to, že NESMÍ lovit.

 

Náhledy fotografií ze složky Výlet do Veltrus

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Není nad psí i člověčí smečku

(Nada a agi, 24. 4. 2007 9:44)

Jak u bylo výše zmíněno,já Agi jsem fenka, která občas poslechne pokud se jí dá volnost pohybu,pokud jsem na vodítku, panička vzpírá mých 25 kilo přes obě paže, občas marně. Vyhrožují mi výcvikem, ale... Musím Vám ale sdělit, že každý takový výlet je balzám na mou psí duši ,panička říká, že díky páníčkům mých kamarádů i na tu člověčí. Ona tvrdí, že omládne alespoň o 20 let. Já o tolik omládnout tak už chodím po houbách.,ale prý vidět ty štastný naše psí oči je opravdu pohoda. Už umím i trochu jezdit v autě v kufru. Ono trochu poslouchat se vyplatí. Budu Jaze muset trochu domluvit, až Hanku tolik nenervuje, vždyť už bude velká holka!!!PS.Panička vypadala rozpláclá na zemi skoro jako my, když se chceme vyválet a pomazlit se zemí, moc se nám líbila,i když musím žalovat, teď se nemůže trochu hýbat, to asi od toho mého tahání, asi i já budu muse t trochu přibrzdit, aby mi nedali zaracha od těch krásných výletů. Výletům Haf!!! Vaše dopisovatelka Agi.