Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stav vycvičenosti CSP

20. 1. 2007

Jaga se mílovými skoky blíží dovršení svého prvního roku života. Po složitých výpočtech jsem došla k tomu, že je jí právě osm a půl měsíce. To je doba, kdy už pejsci často zmoudří, ne?

Jaga samozřejmě taky moudří kudy chodí a projevuje se to především tím, že si dobře spočítala, že panička na ni prostě nemá a tak se zařadila do smečky vysoko, vysoko nad ní.  Z toho vyplývá, že mě neposlouchá zas až tak, jak bych si představovala :).

Ale jelikož mé psychické zdraví je pevné a nenechám se zdolat prvními drobnými takřka zanedbatelnými pejskařskými neúspěchy, stále pracuji na zvrácení této politováníhodné situace. (Například upevňuji přivolání. To vypadá tak, že mám kapsy nadité pamlsky a mohutně chválím a jásám, když se Jaga do půl minuty po vydání povelu náhodou přiblíží.)

Doma mají psi tvrdý sparťanský režim, který takto nastavil hlavně páníček - coby samec alfa :) Například páníček dí: do postele se nesmí. V praxi uplatňování pravidla vypadá tak, že jakmile za páníčkem zapadnou ráno dveře, tak Jaga hupky dupky skočí do postýlky k paničce a strašně se raduje, že ji tam našla a může ji ještě bezbrannou v polospánku zmučit. I Boro už se v poslední době nijak nežinýruje a jde mě ráno oslintat a pošlapat, případně začne radostně výt. Prostě pravidla se dodržovat musí, ale na paničku se přitom můžete klidně vyprdnout, ona se s tím už nějak vyrovná.

Moje potupná pozice ve smečce se pozná taky podle chování psů po nějakém průseru. Třeba když dopoledne sežerou odpadkový koš a rozmetají zbytky různě po bytě včetně postele, tak po příchodu paničky vše probíhá normálně jako by se nechumelilo, až na to že Jaga mi vyskakuje do výše očí s velkou krabicí od mlíka v hubě (což je dost komický a brečím vzteky a smíchy zároveň). Zato když se vrací páníček, tak je uctivé ticho, nikdo nevítá, nebo se jen velmi provinile a opatrně na strategických pozicích v pelíšku záplácá ocáskem, protože každý téměř vychovaný pes ví, že takové nepřístojnosti se nedělají a mohl by taky přijít spravedlivý trest.  

Je přeci jen jedna oblast, kde slaví můj plíživý výchovný přístup úspěchy. Onehdá jsem se tu letmo zmínila o tom, že na psí louce Jaga ráda podleze plot a vyjde si na výlet, když spatří nějaký dostatečně zajímavý podnět (třeba když jde někdo kolem :)). Ne že by to teď nedělala, ale už stačí zařvat na plný pecky a podleze zpátky.

Takže shrneme-li stav vycvičenosti mého CSP, tak lze říci, že už jsem viděla i poslušnější pejsky :).

Poznámka na okraj: Jaga ještě pořád nehárá. Její záliba v čuchání se obdivuhodně prohlubuje a na psí louce tráví dlouhé minuty v odloučení od psích kamarádů a ňuchá si spokojeně u plotu místo honění. Taky při čůrání zvedajíc nožičku značkuje. Vzhledem k tomu, že podobné příznaky už má pomalu půl roku, tak mě to přestává vzrušovat.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář