Jdi na obsah Jdi na menu
 


S trpělivostí nejdál dojdeš, Jago.

24. 11. 2006

Pes není antistresové zvíře, ať si říká kdo chce, co chce. Náš pes ne. Nenabízí někdo levně kurz zvládání negativních emocí?

Původně jsem si myslela, že Jaga první půl rok svého života vůbec neposlouchá. Ale to jsem netušila, že opak byl pravdou. Měla jsem si vážit všech těch pozdních příchodů po povelu Ke mně, tahání na vodítku a dalších roztomilých drobnůstek jako okousané nohy od stolu. Ba ba, ta vzpomínka mě teď až rozněžnila...

K dnešnímu dni přiznávám, že Jaga ve svých skoro sedmi měsících na přivolání nepřijde vůbec, případně přijde k někomu úplně jinému (to i bez povelu). V několika vteřinách po vydaném povelu řádně zintenzivní zakázanou činnost (případně rychle nějakou vhodnou vyvine). Na vodítku netahá, protože to bych ji nejdřív na to vodítko musela chytit. Na psí louce je Jaga nejzlobivější pes. Řekněme si to na rovinu. Panička jako psovod selhala.

Současná situace na psí louce vypadá asi takhle:

Panička s nadějí v hlase volá na Jagu Ke mně.

Jaga se rozeběhne s vervou na opačnou stranu za psem. 

Po chvíli se metr od paničky provokativně prožene s odpadkem v hubě a v posledním momentě před odchycením laškovně ucukává a mizí v dáli.

S pusou od ucha k uchu se ohromně baví. Panička je trapně p-o-m-a-l-á...

Panička ochraptěla od nepřetržitého řvaní.

Jaga právě podlezla plot z louky na ulici a zvesela míří na silnici.

Zatímco panička zdárně pracuje k infarktu, Jaga se důkladně pozdraví packama od bahna s kolemjdoucími chodci a následně způsobí dopravní kolaps.

Naštěstí doma je hodná. Když jdu otevřít návštěvě, tak sežere jen polovinu talíře s jednohubkami a zbytek nechá...umí se totiž rozdělit.

And now for something completely different...

Kdysi jsem se tady zmiňovala o tom, jak mě trápí místní důchodkyně, které sypou ptáčkům zkažené jídlo z popelnic a že jsem se s jednou z nich, eufemicky řečeno, neshodla na tom, zda sypat či nesypat.

Je to tak měsíc, co mě opět začala na potkání zdravit a ve mně hlodala pochybnost, že za tím je něco víc, než jen prostá lidská náklonnost :-)

Předevčírem mě tato paní, ke které ještě stále, poté co mě označila za komunistickou udavačku, chovám jistou nedůvěru, na ulici omráčila dotazem, zda s ní pojedu do Lidlu nakoupit KACHNU NA VÁNOCE! Že jinak ji syn vozí do Kauflandu, ale tam to je drahý... tak si myslela, že bych třeba já...:-)) Možná kdyby přestala rozlévat majonézové saláty do keříčků a pod lavičky :-)))

 

Náhledy fotografií ze složky Jaga se baví

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář