Jdi na obsah Jdi na menu
 


Návštěvy a jiné radosti

1. 8. 2006

Od Jaginy stolice se snad už konečně dostaneme k něčemu mnohem zajímavějšímu.

Jaga je tvor veskrze společenský, návštěvy má moc ráda. Na chalupu za námi přijeli kamarádi, včetně dvouměsíční Markétky a Jaga měla o zábavu postaráno. Kdyby bylo po jejím, tak by miminko zulíbala, ale protože víme, jak moc to bolí, drželi jsme ji od něj dál :)

Začali jsme chodit na procházky za humna. Na louku, po vesnici i na kraj lesa. Hlavní záměr byl, aby se učila chodit na vodítku. Výsledkem bylo to, že jsme se vraceli utýraní, s rukama vytahanýma až na zem a se psem překypujícím energií. Na louce přibíhá na přivolání, pokud zrovna nenajde nějakou sváču. Taky se jednou vydala po silnici naprosto nebojácně a suverénně na výzvědy sama, ale to jsme jí zatrhli (Hned co se nám ji podařilo odchytit. Potupné detaily vynechám).

Socializace pokračuje. Mezi nové tvory, které Jaga měla tu čest poznat, patří místní kočky, slepice a taky kachny.

Další stvoření, se kterým se seznámila, je štěně mopse. Kamarádi přijeli na návštěvu s pejskem jen o měsíc starším, než je Jaga. Je to fešák. Ano ano, mohla to být pěkná návštěva, ale Jaze se kolega vůbec, ale vůbec nelíbil. Tímto se majitelům moc omlouvám za chování našeho drobečka.

Ze začátku byla Jaga pouze rozpačitá, schovala se pod auto, udiveně si ho očuchávala. Pak si začali hrát. Hodně divoce, zuby cvakaly, fešák se kutálel, ale všechno vypadalo ještě normálně. Do chvíle, než Jaga definitivně dospěla k názoru, že je prostě větší, silnější, rychlejší a hlavně DOMÁCÍ. Když prcek dostal do misky jídlo, Jaga si to vyložila zřejmě tak, že jí baští její oběd, došla jí trpělivost a dost zle se na něj vyřítila. Okamžitě byla odnesena a zavřena a začali jsme se bát, protože vypadala opravdu zle. Teda aspoň já a myslím, že i návštěva, tak jsme je pak už hlídali a mrňous byl většinu času na klíně. Ale přesto doufám, že to nebyla návštěva poslední. Třeba když se potkají na neutrální půdě, tak se navzájem zlobit nebudou.

A co se nového Jaga naučila? Zná povel ZŮSTAŇ, i když prozatím neodcházím z dohledu, tak slušně vydrží. No a hlavně umí vyskočit na stůl a lovit dobroty. Nejvíc mě ale berou čerti, když Petr místo toho, aby jí vynadal, nadšeně fotí.

Pořád učíme Jagu  být sama doma. Projevila se totiž trochu víc (Měli jsme tu takovou mimořádně veselou příhodu, kdy se během našeho výletu vykadila na postel, prošla se v tom hovínku a jak nás zoufale vyhlížela, tak poťapala stěny, parapety, okna, strhla záclonu, vylila vodu a celá místnost včetně psa strašně smrděla. Hovínko jsme taky jednou našli v naší posteli, ale to byla výborná konzistence, která umožňovala bezproblémové odebrání... :), a nechceme ani pomyslet, co bude v Praze, tak to musíme šup šup natrénovat. 

Ještě jsem si vzpomněla na jednu radost. Blechy :-( To jsou blechy psí, ty na lidi nejdou :)))

Poznámka na okraj – zřejmě, když začnu psát o tom, že průjem už je za námi, tak se vždycky vrátí. Tak nevím, jestli to je po tom mýdle, co našla ve skříni, nebo linoleu, co sežrala na zahradě. Ale možná to bude to plyšový ucho z prasátka spolu se slupkama z ořechů, hlínou a klackama :o))).

 

 

Náhledy fotografií ze složky Psí kamarádi

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář