Jdi na obsah Jdi na menu
 


Konec prázdnin

7. 9. 2006

Tak nám skončily prázdniny a s hezkým počasím se brzo zproblematizuje venčení. Ale nemalujme čerta na zeď. Zatím je krásně (mohlo si to září se srpnem vyměnit) a užíváme si na libeňské psí louce socializační procházky.

Chodí sem ohaři, boxerka, fenka Jack Russel teriéra, kříženci. Největší kamarád je malý knírač Žeryk, s tím se Jaga zaručeně utahá.

Jaga už ví, co obnáší koupel ve vaně. Tak šíleně řvala a snažila se vyskočit ven, že jsem nakonec byla mokřejší já. Když jsem chytla předek, vyskočil ven zadek a naopak. Litovala jsem sousedy, protože po stoupačkách se každý zvuk krásně nese. A litovala jsem sebe, že jsem si něco tak nepříjemně hysterického přivedla do baráku.

Rozhodně utrpělo moje předsevzetí nezošklivit jí koupání. Snažím se teď na to jít takticky. Pustím jí vodu z kohoutku proudem (to budou účty), aby mohla pít a pak klidně stojí ve vaně a nechá si milostivě i utřít pacičky a nesápe se z vany ven a nechrstne na mě třicet litrů. Taky jsem zjistila zajímavý fyzikální jev, že umytá packa pořád na podlaze a ve  vaně dělá černé šlápoty.

Tenhle týden Jaga několikrát zvracela, našla v tom zalíbení a vyhradila si čas vždycky ráno kolem šesté, sedmé. A dneska konečně k naší velké radosti vyzvracela mončičí umělohmotnou ruku. Vzhledem k tomu, že ji sežrala v nestřežené chvíli o víkendu, tak to v žaludku vydržela celkem dlouho (máme čtvrtek). Umělá hmota made in china je dosti odolná. Ale jedla normálně (už žádné mončičáky prosím) a kadila taky...Prostě popelnice.

Nějak nám ztrátila zájem o aportování. Doma ještě tak dvakrát třikrát hračku přinese, ale venku na ni zvysoka kašle. Co si ale oblíbila, je přetahování o hračku s ostatními pejsky ze smečky.

Už vydrží pěkně dlouho bez venčení. Pět hodin. Takže přestávám mít strach, že když ji nechám samotnou, něco udělá na reinstalovaný protiskluzový koberec. Ráno chodíme venčit v osm a pak odpoledne kolem druhý a v půl pátý na psí louku za pejskama. Večer po desátý.

Náš návyk na samotu pokračuje :) Stačí, aby člověk zavřel dveře, a Jaga začne kvílet. Úspěch je, že doma nic neničí, naštěstí.

Trénujeme výstavní postoj, to sice není novinka, ale Jaga je v tom lepší a lepší (= chvilku postojí a nechňape po ruce)

Asi jsem tu ani nezmínila, že Jaga umí taky už nějakou dobu štěkat na povel, což vzbuzuje ohlas u ostatních pejskařů.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář