Jdi na obsah Jdi na menu
 


Je JARO!!!

7. 3. 2007

Je fakt nádherně. Vylezlo sluníčko (a hřeje!) a zdá se, že vlévá energii do žil nejen páníčkům, ale hlavně psíkům. Jen mě mrzí, že nemohou ty své energetické přebytky napřít nějakým pozitivním směrem. Například že by mě vytáhli na vodítku do schodů nebo mi průběžně canisterapeuticky zvedali náladu.

Namísto toho opět už od rána kulminuje moje nehynoucí nenávist ke všem, co sypou ptáčkům u nás na dvoře na trávníky půlkilové drobečky chleba, zbytky od oběda (celé sele), kosti z mamuta, igeliťáky s lehkou svačinkou a tak. To totiž přestane poslouchat nejen Jaga, ale i Boro a hltá a hltá a hltá...V ten moment by je nezarazilo ani to, kdybych na protest začala na trávníku mezi hovínkama cvičit hatha-jógu.

Ano, jistě, je to moje neschopnost naučit psa přerušit nežádoucí činnost, ale vážně mě ničí ta bezmoc, protože vím, že i když to teď psi vysmejčí, tak na další procházce tam bude várka nová a lepší.

A proto vyhlašuji válku všem zlým sypačům pod heslem "Nechť ti ruka upadne". A zároveň počínám intenzivní trénink psů zvaný Fuj (který případně přejde do dalšího programu pro pokročilé Nechť ti huba upadne, pokud to okamžitě nepustíš, potvoro).

Počáteční stav: Jaga umí hnusárnu vyměnit za piškot, to se musím pochlubit. Teda někdy. Musí jít o nějakou lahodu, která nejde rychne polknout. Například včera objevila velký zbytek mazacího sýra i s celofánem, ale ten jí nešel hned sežrat, tak po delším váhání, jestli se s tím přeci jen trápit, přišla pro piškotku a sýr nechala ležet. Jenže než jsem stihla sebrat sýr, běžel Boro okolo a jen tak mimochodem ho v běhu slupnul :)

Kýžený stav: Pejsek na procházkách přehnaně nečuchá s cílem nalézt potravu, nic nežere.

Stav budoucí, dost pravděpodobný: Pes žere kde co a ještě si sem tam přijde k paničce pro piškot.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář