Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak se máte, Jagýskovi?

18. 7. 2006
Inu, co je nového u nás v Jagýskově? Musím uvést na pravou míru dříve uvedenou informaci o spaní v posteli. Ne, že by Jaga už v posteli nespala, ale byla oficiálně vykázána na gaučík vedle postele.

Petr se tvářil hodně ublíženě a tak došlo na kompromis. Jsou i chvíle, kdy ho Jaga respektuje :o)...to pravidlo tedy.

Jaga je nesmírně učenlivá:) Kromě toho, že se naučila vždycky bleskurychle zmizet, když ukořistí něco, co nemá, ovládá celkem obstojně dokonce i několik povelů. Během pár dní začala slyšet na jméno, pak jsme učili KE MNĚ, SEDNI, LEHNI a PAC. Za piškot šla by světa kraj. Taky si začíná zvykat na samotu. Teda nezvyká si na ni moc, ale všichni kolem se o to snaží. Prozatím těch pár minut vždycky prokvílela, ale ne až tak hrozně zoufale, občas i ztichne úplně (tři sekundy?). V návyk na samotu nepočítám náš výlet do nedalekého Potštejna, kdy jsme se vrátili trochu neplánovaně asi po 3,5 hodinách a doufali, že je Jaga klidně prospala. Ovšem ta jen plakala a plakala ještě pár minut po našem příchodu a vypadalo to, že nám to pořádně vyčítá. Když jsme odcházeli, tak spala a pak se asi lekla, když nás po probuzení nenašla. Přišlo mi to vůči ní nefér, je lepší se s ní před odchodem aspoň rozloučit :o).

Měli jsme tady takové ...ehm....kakací extempore. Přikládám to tomu, že tady všude kolem zahrady chodí sousedčiny slípky a Jaze strašně chutnají slepičince. Někdy v pátek kolem poledne už nekakala úhledné bobečky, ale měla průjem. Nad ránem už to byla hrůza, a zvukové, pachové i vizuální efekty byly značné. Nasadila jsem živočišné uhlí (nejdřív jednu, pak i pokorně druhou tabletku) a rýži, posléze i s kuřecím masem. Dietka naštěstí docela rychle zabrala a nemuseli jsme na veterinu, i když je tam tak hodný pan doktor. My jsme měli nervy na pochodu a Jaga se tvářila, že se jí to netýká a blbla vesele dál.

Když už jsem nakousla potravní téma...Jaga vařené jídlo miluje. Když měla průjem, tak byla navíc strašně vyhládlá – misku s kuřecím masem a rýží vydlábla během sekundy dočista. Ale pak si dala později spokojeně i granule, zdá se, že to s papáním nebude tak hrozné.

I když to tak ze začátku vypadalo, že Jaga chodí nějakým zázrakem čůrat na plínku, tak jí to bohužel nezůstalo :), a když jí vysloveně nevezmu po probuzení ven na čůrání, tak se vyčůrá kdekoliv (a taky vykaká). Neumí si ještě říct, že chce ven. (Nejspíš totiž nechce.) Nepohrdne ani podlahou v kuchyni nebo froté předložkou v koupelně, která to čůrání navíc příjemně vsákne a uklidí.

Psí socializace pokračuje velmi slibně. Kromě Winouše a Bonninky už zná i další pejsky. Jednak různé kolemjdoucí psy zvědavce z vesnice, ale hlavně bráchovu roční labradorku Erin. S tou si pěkně hrála. Erin byla trpělivá, i když jí Jaga děsně okousávala, tak jí jen decentně zalehávala a kousala do krku.

Na výletě v  Orlickém Záhoří se Jaga potkala s flekatou pointerkou Bárou od Petrovy sestřenice, vypadaly jak trochu zvláštní pokrevní příbuzné. Bára si moc hrát nechtěla, ale taky se nakonec trošku proběhla, aby se neřeklo.

Cestou na Záhoří si Jaga vybrala veškeré cestovní nepříjemnosti. Nejdřív v autě zvracela, pak čůrala na podlahu. Bylo strašný vedro. Zpátky už to prospala. Zdá se, že  nerada jezdí vepředu, radši si vleze na zadní sedadlo a spí. Posílala jsem paní chovatelce Srbové dvě slíbené fotky s Jagou. Prý je zašle dceři na tábor, evidentně z nich měla radost. Název chovatelské stanice stále není, tak čekáme a jsme zvědaví.

A abych nezapomněla, úplným hitem současnosti je hrabání v písku před chalupou a kousání. Nejlepší jsou rukávy, nohavice a ruce nebo kotníky.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář