Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hárám, háráš, háráme...

15. 5. 2007

Jaga hárá už osm dní. Zdá se, že ji pomalu opouští nadměrná spavost a začíná být opět až příliš akční. Nejspíš se projevilo snížení dávek běhání.

Zatímco obvykle jsou hárající feny obtěžovány nápadníky, Jaga si to zase celé vyložila po svém. Neustále dělá Borovi nestoudné návrhy, které nejsou jiného než sexuálního charakteru. Boro už se tváří dost otráveně, ale nechá si líbit všechno. Jaga mu sice voní, ale žádné další úmysly s ní prozatím nemá. Takže díky těmto skutečnostem a používání smradu pro hárající feny (viz. minulý příspěvek v deníčku) je možné naše ratlíky nechat pospolu chvilku i o samotě.

Venku Jaga čuchá ostošest a její novinkou je značkování. Značkuje dost úporně a často. Frekvence se s postupem venčení zvyšuje, takže když na začátku čůrá každých padesát metrů, na zpáteční cestě už prakticky zastavujeme co metr. Je to docela blbá záliba. Krom toho Jaga dovede na vodítku sem tam slupnout i hovínko, nebo imitovat lov zajíce či kachny, ale to zas až tak nové není.

Alespoň v něčem Jaga mýty neboří. Skutečně se totiž víc mazlí, jak mi bylo majiteli háravých fenek vícekrát avizováno. Její verze mazlení vypadá asi takto:

Sedím u počítače a dělám, že pracuju. Jaga seskočí z křesla a přicupká. Vleze nepozorována pod počítačový stůl. Najednou se její hlava rázně a nekompromisně zjeví před mým obličejem, tlapy mám na ramenou. Paničko, drbej!

Jaga dostala k prvnímu hárání dárek. Nový molitanový pelíšek - boudičku. Je z ní docela nadšená a spokojeně se v ní rozvaluje.

 

Náhledy fotografií ze složky Jaga se baví

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář