Jdi na obsah Jdi na menu
 


Falešná Jaga

11. 7. 2007
O strakáčích se říká, že mají dobře vyvinutý mateřský pud, jsou hodně plodní a dobře se starají o svoje štěňata. Jaga to musela pravděpodobně někde zaslechnout, protože se rozhodla, že se stane matkou navzdory realitě.
Nejdřív to vypadalo, že se snaží zemřít hlady a žízní, protože jídlo a pití vyloučila ze svého života jako něco zcela nepotřebného. Pak se ale ukázalo, že nejde o něco tak přízemního a materiálního jako půst, ale že je za tím něco hlubšího. To když přinesla v zubech obrovské gumové pískací prase se zoufalým výrazem a s usedavým pláčem. Ano, ano, Jaga nemá štěňátko, ale selátko. Nijak ji to neznepokojuje, kdyby jí nebylo odňato, starala by se o něj jako o vlastní.
Svou oblíbenou boudu prakticky neopouští, v noci se snaží cuckovat svůj druhý pelíšek a hlasitým nářkem oznamuje, že je nešťastná matka, které odebrali její jediné dítě, a proto musí spát v posteli.
Je docela líná a hodně času prospí, často ji musím přemlouvat, aby šla ven. Stojí za dveřma a kouká, takže je lákána na piškotku. Na psí louce se drží u mě, je nevrlá a pokud k ní někdo moc čuchá, ohání se. Hlídá si totiž štěňata. Našeho kamaráda Viniho se dokonce snažila kojit, vtipné, leč alarmující. Velikost na to má.


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář