Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ďáblický strakatý pes

2. 5. 2007

Ivča s Pavlem a Fordem nás pozvali na společné prvomájové venčení do Ďáblického lesa. Dorazili ještě Nika, Rudolf s Nelou, Belina smečka včetně malého mimi a my.

V Ďábličáku jsme byli prvně a moc se nám líbil. Já jsem se sice bála, že Jaga bude prohánět zajíce a podobnou havěť, ale kupodivu jsme žádnou neobjevili a tak se přiměřeně držela smečky. Mou příjemnou náladu ze strakatého setkání nemohl pokazit ani fakt, že Jaga v průběhu procházky sežrala dvě hovna (druhé alespoň ochutnala) a zblízka prozkoumala jeden odpadkový koš na dětském hřišti a dojedla zbytky svačin. Bylo totiž dost pozdě a ona se dožadovala večerní porce granulí. Sice v tomhle ohledu byla zdaleka nejneposlušnější, přeci jen se k ní několik strakatých jedinců přidalo, abych si nepřipadala úplně hloupě. Na dětském hřišti se Jaze povedlo připlést k houpačce a byla dost překvapená, když ji srazilo děcko v letu.

Ale celkově mi dělala radost, protože přibíhala obstojně na přivolání a také sedala na povel k noze. Takže to s ní bylo k vydržení.

Hafani se svorně vyráchali v rybníčku (cestou tam i zpět), poté lítali v prachu cest a jehličí, načež prohnali srst křovím, takže byli rázem ve vrcholné výstavní kondici. Kromě Forda a Bora samozřejmě, kteří jsouc hladkosrstými, vypadali elegantně od začátku až do konce.

Naše skupinka občas vyvolala vlažný zájem kolemjdoucích, kteří se podivovali, jak jsou si ti voříšci podobný - asi sourozenci. Sem tam nějaký ten ohař, inu nevadí, zřejmě více otců...:-)

Společné foto na kládách se mi podařilo fatálně rozmazat, zřejmě jak jsem byla roztřesená z výchovných úspěchů Jagy. Vlastně celkově moje fotovýtvory jsou dost chabé, takže se těším na fotky na spřízněných webech.

Hurá - Nika je má tady i s báječným povídáním.

 

Náhledy fotografií ze složky Strakatý Ďábličák

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář